Vánoce, návod k použití
Jak přežit svátky. Pro ty, kdo se na to letos necítí.
Vánoce. Šťastné. Veselé. Domov. Rodina. Útulno. Sdílení. ... jestli vám kterékoli z těchto slov vhání slzy do očí, pak čtěte dál.
Prázdné místo u stolu. Zvyky, které postrádají smysl. Dárky, které nebylo třeba kupovat, protože je nemá kdo rozbalit. Všudypřítomná zbytečnost tryskající ze všech výloh, reproduktorů a obrazovek. Konec roku přináší novou dávku bolesti lidem, kteří jí už tak nesou víc, než by měli. První svátky poté, co někdo z vás vážně onemocněl, po úmrtí někoho blízkého, nebo jiné události, která vám tak strašně změnila život, nejspíš nebudou stát za moc. Ostatní se je pro vás možná budou snažit udělat hezké. Dostane se vám pozornosti ve chvíli, kdy byste se nejraději schovali někam do skříně a počkali, až to přejde. Co s tím? Přetvařovat se, anebo to zkazit všem okolo? Snažit se to udělat co nejvíc normální, jako by se nic nestalo, anebo udělat všechno úplně jinak?
Jestli i pro vás budou letošní svátky těžké, pak pamatujte, že
Jestli vánoce nebudou nic moc, alespoň nemusíte se za každou cenu předstírat, že jsou skvělé. Udělejte si je takové, jak je potřebujete.
Všímejte si věcí, které se vám líbí a obklopte se jimi. Přemýšlejte nad tím, co je vám příjemné. Na to se soustřeďte. Mohou to být detaily jako některé vůně, světla, oblíbené cédéčko nebo dotek měkké deky. Ty tady jsou. Teď jsou tady pro vás.
"Ne" je celá věta. Někdo se vás bude snažit vylákat na svařák, na koncert, mezi lidi, bruslit... ne. Jestli vám společenský kontakt nahání husí kůži, tak jednoduše řekněte "děkuji nechci." Proč byste měli dělat něco, co vám přitíží?
Jestli máte chuť, tak běžte. Pokud se chcete dostat do sváteční nálady, vyberte si to, co máte rádi. Někdy je lepší vybrat si aktivitu, kde je hodně lidí, snáz se pak nenápadně vytratíte, je to anonymnější, nebude tam tolik očí upřených jenom na vás.
Najděte si společnost, nebo způsob, jak být sám mezi ostatními. Rozsvěcení stromečku, setkání při svíčkách, mše - podívejte se do místního zpravodaje, co se kolem děje.
Chce to plán. Než vyrazíte na schůzku nebo oslavu, ujasněte si únikový plán. Sami v sobě. Kdy půjdete domů? Může si to ohraničit časově, nebo pomocí nějakého spouštěče v pocitech, který vám ukáže, že je čas jít. Držte se plánu.
Kontrolujte se. Vůbec ne ve smyslu, že byste se měli ovládat. Raději čas od času zkontrolujte, jestli jste v pořádku. Nejen o svátcích. Platí to pro celý život. Věnujte pár sekund svému dýchání. Nádech, výdech. a zeptejte se sami sebe, jak se máte. Zeptejte se, co byste teď potřebovali. Někdy je těch koled v obchodě prostě už moc. Možná že potřebujete jít hned. Nechte vozík stát, kde je a běžte. Nebo cítíte, že to dokážete zvládnout a bude stačit, když v duchu překřičíte koledy nějakou jinou písničkou. "Je lééto, a všechno v péči mááám." Dejte sami sobě přesně to, co potřebujete.
Kdykoli chcete, odejděte ze situace. Toto je váš život. Nemusíte dělat nic, co vám nedělá dobře, co vám ubližuje nebo vás děsí. I tehdy, pokud jste s něčím souhlasili, můžete si to kdykoli rozmyslet. Kdykoli můžete přestat.
Letošní svátky pro vás nebudou radostné. To je prostě fakt. Mějte se sebou soucit. Postarejte se o sebe. Naslouchejte si. Sáhněte po tom, co vám dělá dobře, skulte se do klubíčka a prostě je přečkejte. Udělejte si je tak příjemné, jak jen to jde.
