Terapeutický deník pro pozůstalé

Někdy bych si přála, abych mohla své klienty navzájem seznámit. Nechat je si spolu popovídat. Protože některé zkušenosti jsou si v lecčem podobné.

Když si povídám s lidmi, kterým umřel někdo z jejich blízkých, vnímám, že by těch společných témat možná měli víc než dost. Protože ne každý, kdo ztratí svého blízkého, kvůli tomu chce nebo potřebuje mluvit s psychologem. A ne každý, kdo by to chtěl a potřeboval, má tu možnost. Zároveň jsem si ale jistá, že každý, komu někdo zemřel, má chvilky, kdy by o tom chtěl někomu říct. Možná se i na něco zeptat.

Některá z témat, o kterých pozůstalí mluví často, jsem posbírala a to, co o nich vím, jsem napsala do terapeutického deníku. Moje představa byla vytvořit něco jako vzpomínkovou knihu. Takovou, která se dělá malým dětem, když se narodí. S fotkami, příběhy a vzpomínkami. Postupně jsem k tomu přidala ještě pár myšlenek s vět, které podle mě lidé po ztrátě blízkého rádi slyší. Jako vzkazy od těch zkušenějších, kteří tím už prošli. S určitou nadějí, že i těžké věci se dají zvládnout.

A tak vznikl terapeutický deník, který může být průvodcem a svědkem příběhu každého jedinečného truchlení.

Na sto sedmdesáti stranách obsahuje texty i prostor pro vlastní poznámky, místo pro fotky a vzpomínky a kresby.

Prozatím je vydaný v jednoduché měkké vazbě jako pracovní sešit, pro všechny, kdo si do něj chtějí psát a kreslit. Později vyjde i v pevné vazbě jako varianta pro ty, kdo s ním chtějí zacházet spíše jako s knihou

Koupit se dá tady https://www.therapoint.sk/p/kopie-z-drzim-ti-misto-terapeuticky-sesit-v-krouzkove-vazbe/