Emoční kompas

Vyznáte se ve svých citech? Vít co cítíte? A víte proč? K čemu jsou nám vlastně dobré? Ukážu vám techniku, která vám s porozuměním sobě samému může malinko pomoct.

Z historického hlediska nám emoce pomáhají přežít a vyvjíjet se. Vyhnout se nebezpečí, bojovat o to, na čem záleží, vyhledávat to, co v nás vyvolává radost. Pocity jsou náš vnitřní ukazatel směru.

V podstatě existují dva základní pocity: příjemný (ten nám hlásí "sem pojď") a nepříjemný (ten říká "tomu se vyhni"). Ty cítí už novorozenec. Postupně se učí rozlišovat jejich různé odstíny a brzy od sebe rozezná 6 hlavních emocí: štěstí, strach, smutek, vztek, údiv a odpor. Ve skutečnosti i ty mají mnohem víc odstínů. Postupem času se je učíme rozlišovat stále přesněji.

"Smích a pláč jsou nejcennějším majetkem živého člověka." Jan Werich

Jsou jedním z kanálů, kterými vnímáme svět. Půjdete-li po ulici se špunty v uších, uvědomíte si, jak moc vám sluch chybí, i když se orientujete hlavně zrakem. A stejné je to s emocemi. Často si je ani příliš neuvědomujeme, a přesto jsou extrémně důležité. Když se v některých situacích "vypnou," můžeme pak vidět, jak moc je ve skutečnosti vnímáme a jak najednou chybí. Naopak zesílení citlivosti vůči vlastnímu tělu, vlastním pocitům a všemu, co se děje uvnitř, nám může velmi pomoct i při řešení věcí, které s city nemají na první pohled nic společného. O těch, které se nás emočně přímo dotýkají, ani nemluvě. Někdy si říkám, že čím citlivější je náš vnitřní senzor pro pocity, tím méně důležité je, kam daný pocit patří. Jestli je z původního šuplíku těch "příjemných" nebo "nepříjemných."

Pocity jsou náš vnitřní kompas. Kolik dílků má ten váš? Použijte pro inspiraci obrázek dole, nebo si vyrobte vlastní. Kam převážně ukazuje?

Jak s emočním kompasem pracovat?

  • Uvědomte si, které pocity prožíváte jako "krátké" (např. jenom čistý vztek, člověk je vytočený až ke stropu a nic víc nevnímá), a které dokážete rozlišovat jemněji?

  • Všimněte si, zda se váš pocit nějak změní, když jej přesněji pojmenujete.

  • Zkuste se jeden den pozorovat a zatrhávat si pocity, které v jeho průběhu prožíváte. Večer se na kompas podívejte. Jste spokojeni? Chybí vám tam některé? Jsou tam některé, které sem nepatří? Nebo jsou tu vlastně správně? Objevilo se tady něco, co vás překvapilo? Je váš den dost "barevný?"

  • Zkuste své pocity sledovat v delším časovém období - třeba v průběhu týdne. Každý večer si vzpomeňte, jaký jste měli den, a své pocity, které jste prožili, do kompasu označte. Můžete pracovat s barvami - odstupňovat jimi například intenzitu jednotivých pocitů, anebo si je zkrátka vybarvit podle toho, jaké vám připadají. Jak po týdnu vaše kolo vypadá? Převažuje některý typ pocitů? Kterých byste tam chtěli mít víc? Víte, kam si pro ně můžete "sáhnout", kde je najdete, které aktivity/ lidé/ místa vám je přinášejí?

  • Co si založit pocitový diář?

  • Anebo použijte kompas jako terč. Připevněte jej na dveře, a každé ráno hoďte šipkou. Vyberete si tak, jak se dnes budete mít. :-)

PS. Pokud potřebujete obrázek v lepším rozlišení, napište mi.

Doporučené
Nejnovější
Archiv
Klíčová slova
Přidejte se
  • LinkedIn Social Icon
  • Facebook Social Icon

Telefon

777 679 157

  • Pinterest - Bílý kruh
  • Facebook - White Circle
  • LinkedIn - White Circle

Na Baranovci 30

Ostrava