Otevřený dopis sousedům

Děkuji.

Každý den chodím kolem vašich oken a zahrad a každý den radostně přijímám tu krásu, lásku a překvapení.

Netušíte, jak moc pro mě znamenají vaše sněženky, krokusy a narcisky. Mám chuť každou z nich pozdravit jako dávno ztracenou příbuznou. Moc si vážím té práce na podzim, která nám brzy z jara připraví tohle milé překvapení.

Asi nevíte, že vaše růže kvetly zrovna v době, kdy mi bylo hodně zle a tolik jsem potřebovala vidět jejich plnou růžovou krásu, zabořit nos do jejich květů a cítit tu sladkou vůni. Jak moc mi ty kytky připomínají někoho, kdo už tu dávno není, a jehož slova jsem si potřebovala v kráse vašich květů toho dne připomenout.

Možná se díváte na svou zahradu a vidíte před sebou jenom práci. To, co je třeba udělat, nebo plevel, který prorůstá záhony. Já ne. Miluju polehlé zmoklé pivoňky i sedmikrásky ve vašem trávníku. Mám ráda kytky, když kvetou, a dokonce i když nekvetou - odkvetlé pampelišky jsou jako péřové krajky.

Jsem vděčná sousedce, která má na zahradě kosatce. Taky jsme je kdysi měli, ještě v naší staré zahradě. Vidět je, když jdu kolem, je jako pozdravit starého kamaráda a staré já. Kousek vlastní minulosti v kytce.

Někteří z vás si možná myslí, že se jich to netýká, protože vaše zahrada není nic zvláštního. Obyčejné zahrady ale neexistují. Protože neexistují obyčejné květiny. Všechny jsou úžasné. Zázrak barvy a tvaru.

Šlechtěné stračky nebo běžné afrikány. Vaše květiny mě baví. Povzbudí mě, když mi je ouvej a roztáčejí divokou párty, když mám skvělý den.

Břízy, které mi připomínají ruské pohádky. Živý plot, ze kterého se ozývá hašteřivé cvrlikání vrabců. Vrby a javory. Na třešeň se zajdu podívat i o ulici dál. A u komule jsem jednou vydržela stát skoro pět minut zblízka pozorovala lukulské hody včel a motýlů. Jeden z nejkrásnějších pohledů, jaké příroda nabízí. A vytvořili jste ho vy! Nemůžu dost vyjádřit svou vděčnost za tu krásu. Jako dárek. Jen tak.

A vy, paní, která si o sobě myslíte, že nejste žádná zahradnice, protože máte jenom dva truhlíky s muškáty. Asi nevíte, že moje babička pěstovala muškáty přesně téhle barvy. A každé léto je měla na okně, tak jako vy. Že každé ráno, když jdu kolem vašeho domu, navštíví mě babička a znovu mě přivine na svá měkká prsa úplně cítím, jak voněla. Vaše dva truhlíky mi zlepšují den. Dělají ze mně lepšího člověka.

Já vím, myslíte si, že je to jenom zahrada. Hrabat se v hlíně a sadit kytky. Děláte přitom ale mnohem víc. Vytváříte prostor pro lidi, aby se léčili. Aby rostli. Vrátili se ke svým vztahům a vzpomínkám a stali se tím nejlepším, čím dnes mohou být. Jste štědří. Vytváříte tolik krásy a nic za to nechcete. Je to nádherná, silná věc a měníte tím svět. Z celého srdce vám děkuju.

PS. Klidně si text vytiskněte a hoďte do schránky svým sousedům a vašim známým zahradníkům, a tvařte se, že je váš.

Doporučené
Nejnovější