Online

Covid krize a karanténa má vliv na naši duševní pohodu v nejrůznějších směrech. Tím, že v našich reálných životech došlo k různým změnám, je náš organismus v pozoru, vnímá určité ohrožení. A to i přesto, co si o COVIDu opravdu myslíme. Ať už vyznáváte jakýkoli přístup na celém spektru od Flégra až po Trumpa, můžete bezpečně číst dál.


Na akutní ohrožení náš organismus reaguje notoricky známý způsobem útěk-útok. V případě současné vleklé nejistoty, se náš mobilizovaný stav (příprava těla na to, aby mohlo provést reakci útok nebo útěk) projevuje například podrážděností, nebo úzkostí. Pokud nás taková mobilizace úspěšně neposune do bezpečí, může se nervový systém přesunout k jiné strategii pro přežití a tou je naopak strnutí. V psychické rovině se to projeví určitým stažením se, ztrátou smyslu, depresi, ale může mít i výraznější projevy jako jsou mdloby nebo disociace (odštěpení určité části osobnosti).

Oba typy reakcí na stres mají jediný cíl: akutní přežití. Deaktivují se v okamžiku, kdy se náš organismus cítí být v bezpečí.

Jiným biologicky podmíněným reflexem je naše potřeba být v okamžiku ohrožení nablízku s ostatními lidmi. Sociální vazby nám pomáhají regulovat náš neuropsychický stav. Dítě se to učí už od narození: máma mu pomůže se zklidnit. Učí ho také zvládat emoce. V mozku nám fungují zrcadlové neurony, které velmi dobře dokáží "číst" duševní naladění druhého člověka a přizpůsobit mu své ladění. Miminko, které se cítí ohrožené na životě (třeba proto, že mu kručí v bříšku), vidí, že maminka zůstává klidná a instinktivně se také zklidní.

V situaci krize máme zkrátka přirozenou potřebu se dát dohromady s druhými lidmi, se kterými se cítíme v bezpečí. Důvěryhodní blízcí lidé nám pak pomohou upravit náš psychický stav do větší pohody.


A jak nám s těmito přirozenými reakcemi zamíchala covid situace? Epidemiologové prostřednictvím médií hlásí našemu nervovému systému: POZOR, LIDÉ JSOU NEBEZPEČNÍ (nakazí vás virem, který by mohl zabít vás nebo někoho vám drahého) a do toho náš přirozený instinkt hlásí nervovému systému: POZOR, VYHLEDEJ BEZPEČÍ LIDÍ! A jsme zpátky u dilematu, zdali Flégr nebo Trump.


Naštěstí se nám to děje teď, v dnešní přetechnizované době. Máme spoustu různých nástrojů, jak být s lidmi a zároveň v bezpečí samoty. Ve spojení a v izolaci současně. Přiznám se, že jsem spíš fanoušek technologií než ten, kdo bije na poplach, že nás přivedou ke zkáze. Když je máme, tak je využijme. Pojďme do videohovorů, videokonferencí, buďme prostě spolu. Trochu komplikované je to v tom, že jsme zvyklí obrazovky svých počítačů, mobilů a televizí vnímat jako zdroj informací a zábavy spíše než prostředek ke skutečnému bytí spolu, včetně emocí. Náš neurální systém není nijak zvlášť citlivý vůči zrcadlení emocí z placaté tváře v mobilu. Celý život se učíme, že v televizi je to jenom jako. Teď se ale potřebujeme naopak naučit být co nejvíce vnímaví ke všem známkám, které náš mozek ubezpečují o vzájemnosti a bezpečí. Výrazy tváře, gesta, hlasové nuance. Přenášet online nejen slova a obraz, ale i city.






Doporučené
Nejnovější
Archiv
Klíčová slova
Přidejte se
  • LinkedIn Social Icon
  • Facebook Social Icon

Telefon

777 679 157

  • Pinterest - Bílý kruh
  • Facebook - White Circle
  • LinkedIn - White Circle

Na Baranovci 30

Ostrava