Typologie MBTI.

Přístup jednotlivých typů k zármutku.

Každý z nás prožívá zármutek trošku jinak, můžeme k jeho zpracování přistupovat a potřebovat jiné věci a podmínky. Zde je přehled způsobů, jak se se ztrátou mohou vyrovnávat jednotlivé typy podle typologie MBTI. 

INFJ

INFJ prožívají velmi hluboce a intenzivně se zajímají o vše humanitární. Chtějí ovlivňovat svět a životy lidí kolem sebe. Díky tomu se v životě musí vyrovnat se spoustou zármutku. Jejich srdce často silně prožívá všechny nespravedlnosti a tíhy světa a silně je to ovlivňuje. Když pak oni sami prožijí ztrátu nebo zármutek, často se ptají „proč se takové věci musejí dít.“ Hodně přemýšlejí, hledají význam a smysl. Poté, co si na podobné otázky odpoví, snaží se často přijít na to, co s tou situací mohou udělat. Každý INFJ má jiný způsob truchlení, většina INFJ se ale může emocemi nechat zcela převálcovat. Pokud s potřebou všechny pocity vypustit ven bojují, snaží se je zastavit, jenom zhorší to, co se bude dít potom. INFJ potřebuje plně prožít situaci, aby se mohli začít hojit. To, že se cítí tak silně propojeni se světem, je velká zátěž, díky které se často stáhnou.

 

ENFJ

ENFJ často nesmírně bojují se zármutkem a snaží se stále něco dělat, aby přišli na jiné myšlenky. Velmi se zajímají o druhé a většinu svého života zaměřují na pomoc ostatním. Chtějí lidi kolem sebe vidět šťastné, považují za velmi důležité usilovat o zmírnění bolesti druhých lidí.

ENFJ jsou vřelí a milující lidé, kteří dělají všechno možné pro to, aby se kvůli nim nikdo netrápil. Když se pak sami potýkají se smutkem (ať už osobním nebo v obecnějším smyslu tím, že vidí smutek), opravdu se trápí. To nejhorší je pro ně fakt, že nedokáží věci změnit a často cítí vinu za to, co se stalo. Chtějí ze světa vytvořit lepší místo pro lidi, které milují, což je samo o sobě těžké břemeno. Pro ENFJ je důležité moci sdílet svou bolest s druhými, nechtějí ji uzavřít v sobě. Jsou společenské bytosti a nejlépe se jim vede, pokud mohou sdílet, co se s v nich děje. Někdy to ale nechtějí udělat a snaží se svou bolest před ostatními skrývat.

 

INFP

INFP jsou lidé, kteří opravdu hluboce prožívají. O své pocity se ale s ostatními přiliš nedělí, často si to, jak se cítí, zpracují sami. INFP se často stáhnou od lidí, když cítí velký smutek, což se stává často, protože jim dost záleží na druhých a bývá jim smutno z toho, kolik je ve světě bolesti. Když vidí, že někoho jiného něco bolí, dokáží se INFP často na jejich bolest přímo napojit.

Když pak sami zažijí ztrátu nebo bolest, potřebují si s ní poradit po svém. INFP jsou dobře vybaveni na to, aby si s vlastními city poradili a často potřebují být o samotě, aby mohli zpracovat, jak jim je. Umí ocenit to, že je zármutek důležitou součástí života a často se stane, že si uvědomí, že je ten proces něco jako tunel, kterým musí projít, aby se mohli dostat na druhou stranu. Aby se sami vytáhli ze smutku, použijí INFP často to, co milují. Ponoří se do oblíbené četby, hudby nebo se třeba ze své bolesti vypíší.

ENFP

ENFP často zjistí, že zármutku čelí tváří v tvář. Spousta lidí se snaží vyhýbat bolesti, pro ENFP je ale užitečné se do ní přímo ponořit. Chtějí si dopřát čas na to, aby prožili svůj smutek a vhodně se vyrovnali s procesem truchlení. ENFP potřebují sami sobě dovolit přijmout to, co se děje, aniž by se tomu vyhýbali. Často se s vlastní bolestí smíří nejlépe, pokud jsou sami.

Jakmile udělají co mohou, aby si poradili, můžou vyhledat útěchu u ostatních. Jako každý i ENFP prožívají zármutek velmi těžce, ale umí jej přijmout a umožnit si hojení.   To, že nic nepopírají, jim umožní plně truchlit a pak jít v životě dál. Jakmile své city zpracují, zkoušejí ENFP hledat lidi, kteří dobře rozumějí tomu, čím právě procházejí. Mohou-li se spojit s lidmi, kteří jejich bolesti rozumějí, pomůže jim to cítit se lépe.  

 

INTJ

Když procházejí zármutkem, potřebují lidé typu INTJ prostor pro zpracování svých myšlenek a pocitů. Dokáží si se svým zármutkem dobře poradit, ale potřebují k tomu čas a prostor. Často chtějí být dál od lidí, uvědomují si, že se potřebují stáhnout, aby to zvládli. To nejlepší, co můžete pro INTJ udělat, je dát jim vědět, že jste tady pro ně, kdyby vás potřebovali, a nechat je být.

To, že vědí, že na ně ostatní myslí, jim stačí a pravděpodobně si o pomoc neřeknou. Někdy jim pomáhá se z bolesti vypsat, pomůže jim to všemu lépe porozumět. INTJ jsou hodně logičtí a zármutek si zpracovávají uvažováním – přemýšlejí, díky čemu se cítí tak, jak se cítí. Když dojdou k nějakému logickému závěru a řešení, často je to utěší.

ENTJ

Když lidé typu ENTJ truchlí, často se doslova ponoří do svých úkolů. Soustředí se na cíle a snaží se zahrabat do práce, aby se rozptýlili. Velmi se zajímají o druhé, ale mají potíže se zpracováním vlastních emocí. Často jim nerozumí příliš do hloubky a dávají přednost logickým volbám před těmi citovými. Truchlení raději odsunou, než aby se s ním vypořádali.

V zármutku je pro ně nejlepší, pokud se jim podaří najít lidi, kteří je nebudou soudit. Díky kterým si nebudou připadat divní za to, že se cítí, jak se cítí. Když někomu dovolí, aby je poslouchal a projevil jim podporu, pomůže to lidem typu ENTJ lépe přijmout vlastní pocity. ENTJ rozhodně nemají rádi negativní myšlenky nebo pocity a usilují o to se vzdálit čemukoli, co jim připomíná zármutek.

INTP

INTP se často pokoušejí svůj smutek nejdřív pohřbít, aby jej překonali. Hledají nejrůznější způsoby, jak jej ignorovat. To může trvat i poměrně dlouho, dokud bolest znovu nevyjde na povrch a oni nejsou nuceni si s ní nějak poradit.

INTP neradi projevují své city před ostatními a tváří se, že jsou v naprostém pořádku. Ve skutečnosti se jim vede nejlépe tehdy, když si dovolí svůj zármutek plně pocítit, to se jim ale často příliš nedaří v přítomnosti druhých a nejlépe si jej zpracují sami.  Když slyší, jak jiní lidé mluví o svém smutku a o tom jak svou bolest prožívají, může to INTP pomoci si ji zpracovat později.  Když si INTP uvědomí, že jsou podobné pocity absolutně normální a že je potřeba své pocity přijmout k tomu, aby se mohli dostat dál, umožní jim to své emoce přestat držet a začít plně truchlit. Číst o procesu truchlení může být pro INTP zvláštně uklidňující, protože jim to umožní zapojit logiku a rozumět tomu, co cítí. 

ENTP

ENTP se snaží vyhýbat vlastnímu zármutku tak, že se jej snaží zaplašit humorem a aktivitou. Pro ENTP bývá obtížné poradit si se svou bolestí hned když se objeví. Snaží se ji ignorovat a hledají nové a další způsoby, jak zaplašit své myšlenky. V zahánění myšlenek jsou ENTP velmi dobří. Často se pustí do nových aktivit nebo se obklopí přáteli, kdykoli je něco rozesmutní. Je pro ně snazší smutek schovat a vrátit se k němu až později, až nebude tak čerstvý. Když jsou přinuceni truchlit, snaží se logicky vysvětlit to, co se děje. Snaží se porozumět tomu, proč jsou rozrušení a co mohou udělat, aby to překonali. Uplatnit rozum na příčinu rozrušení jim pomáhá se hnout z místa a poradit si se situací. Jakmile analyzují kořeny toho, co se děje, najdou si způsob, jak si ulevit a ze zármutku se dostat. 

 

ISTJ

Aby to zvládli, budou se nejspíš lidé typu ISTJ nejdříve snažit odvracet pozornost od toho, co se děje. Svůj smutek potřebují přijímat pomalu a po částech spíš než do něj skočit rovnýma nohama. Pro ISTJ je truchlení jejich soukromá záležitost. Nechtějí být smutní před ostatními, nechtějí, aby někdo viděl, jak vyjadřují emoce.  Kdyby je při tom druzí pozorovali, připadali by si jako nazí, což je něco, co je v jejich procesu zármutku může brzdit. ISTJ se bude cítit dobře, když může o své bolesti mluvit s někým, komu věří, ale v soukromém rozhovoru. Pokud může slyšet někoho, kdo rozumí tomu, jakou bolestí si prochází, může mu to pomoci lépe přijmout to, co se s ním děje. ISTP obvykle potřebují nějaký čas na to, aby svůj zármutek zpracovali, a pokud se kolem nich motá příliš mnoho lidí, nedaří se jim to. ISTJ své emoce příliš nevyjadřují, rozhodně je ale hluboce prožívají. Zármutek je pro něj osobní věc, něco, s čím si nejlépe poradí o samotě. Se smutkem se vyrovnávají vlastním způsobem, vlastním tempem a bez tlaku ze strany ostatních.

ESTJ

Ač jsou lidé typu ESTJ velmi pragmatičtí a logičtí, mají silný smysl pro loajalitu. Poradit si se zármutkem je pro něj velmi těžké a silné. Obvykle ochraňují ostatní lidi před svými pocity a skrývají je.  Když ESTJ trpí intenzivní ztrátou, nedokáží už tyto emoce uzavřít do sebe. Svůj smutek vypustí ven, zejména v jeho počátku. Otevřít se je pro ESTJ těžké, ale jakmile to udělají, hodně jim to pomůže. Když kolem sebe mají  lidi, kterým věří, a kteří rozumí jejich bolesti, pomůže jim to vyjádřit vlastní pocity. Pro člověka typu ESTJ je nepříjemné mluvit o svém smutku s někým, kdo možná nerozumí tomu, čím si právě prochází. Bojí se, že by ho mohli odsuzovat, proto v sobě bolest raději uzavře. Když je ale s někým, kdo jeho bolesti rozumí, dokáže své pocity sdílet, což je pro něj přínosné.

 

ISFJ

ISFJ zoufale hledá způsob, jak odvést svou pozornost od zármutku. Snaží se dostát svým obvyklým povinnostem a obklopovat se lidmi, aby přišli na jiné myšlenky.  V zármutku se pak uzavřou do sebe a fungují ve velmi vnitřní módu. Ztrátu a bolest nenesou příliš dobře a je pro ně jednodušší je trochu odložit. Ostatní na nich vidí, že jsou mnohem smutnější než obvykle, oni sami ale svůj zármutek ostatním nevyjadřují.   Chtějí druhé před svým smutkem ochránit a snaží se předstírat, že jsou v pořádku, i když nejsou. Raději se snaží pomáhat lidem, kteří procházejí   podobnou situací, než aby se věnovali vlastnímu zármutku. Stejně se k němu ale nakonec propracují. Nejlépe si s ním poradí, když to udělají sami. Velmi si cení soukromí, takže neradi otevřeně vyjadřují emoce. Později se ale mohou chtít otevřít někomu velmi blízkému.

ESFJ

Lidé typu ESFJ jsou jedněmi z těch, kdo se se zpracováním svého vlastního zármutku nejvíce trápí. Někdy se snaží zcela ignorovat svou bolest a snaží se přijít na jiné myšlenky tím, že pomáhají druhým s jejich truchlením. ESFJ jsou dobře vybaveni ke zvládání emocí druhých lidí, díky tomu jsou ale někdy méně schopni zvládat svou vlastní osobní bolest. Věnují tolik energie pomáhání druhým lidem, že pak často zapomenou na to, že by měli pomoci taky sobě. Snaží se prostě jít dál a tak ignorují své vlastní trápení. Nechtějí, aby je druzí viděli se trápit, nesnášejí totiž pocit, že by pro někoho byli přítěží. Uzavřou se do sebe a zdají se být ještě víc odříznutí od svých emocí než obvykle. Pokud si nedovolí svůj smutek plně zpracovat, nakonec je stejně dostihne. Pomůže jim, když mají nablízku někoho, koho mají rádi. Díky tomu se dovedou vyrovnat s tím, co se děje. Když člověk typu ESFJ najde někoho, komu může důvěřovat a otevřít se mu, dokáže svůj smutek přijmout a smířit se s ním. To pro ESFJ rozhodně není snadné a často se hodně nadře než skutečně plně akceptuje to, co se mu přihodilo.

 

ISTP

Lidé typu ISTP se svým smutkem potřebují propracovat sami a nejlépe se jim to daří, pokud k tomu dostanou dostatek prostoru. Je pro ně hodně frustrující, když se k nim ostatní chovají jako ke křehkým bytostem, mají mnohem raději, pokud lidé ocení to, jak to všechno zvládají. Potřebují dostat prostor na to, aby mohli zpracovat, co se děje a rozhodně neocení, když se jich druzí neustále ptají, jestli jsou v pořádku. Pro ISTP je obvykle snazší pohnout se dál, když se zaměstnají praktickými věcmi. Možnost pokračovat v činnostech, které jim pomůžou vyčistit hlavu a zpracovat své emoce, je pro ISTP hodně přínosná. Dělají to, co je třeba a logicky se snaží přijít na to, jak vyřešit problém. Tak je to pro ně přirozené a to je jejich vlastní způsob, jak přijmout svůj zármutek.  Když se je ostatní snaží přimět, aby prožili své emoce, nepomáhá jim to. ISTP to musí udělat svým vlastním způsobem bez tlaku ostatních. Budou v pořádku. Jenom si to potřebují udělat po svém.

 

ESTP

ESTP  se se smutkem nejčastěji vyrovávají tak, že se snaží neustále něčím rozptylovat. Zkoušejí být stále zaneprázdněni, aby si nemuseli všímat toho, co se s nimi děje. Pokoušejí se ponořit do zábavných a zajímavých činností, které jejich myšlenky udrží dál od bolesti. Neradi jen tak sedí, aby si utřídili myšlenky, nechtějí příliš dlouho zůstávat na jednom místě. Když je nakonec ale jejich zármutek dostihne a oni se s ním musí nějak poprat, nejlépe jim to půjde, budou-li obklopeni druhými lidmi. Být mezi těmi, kdo je podporují a mají o ně starost, pomáhá ESTP vyrovnat se s tím, co se děje. Poradit si s vlastními city pro ně bývá obtížné a nechtějí je dávat najevo ostatním. Když ale mají nablízku někoho, komu na nich opravdu záleží, je pak pro ně jednodušší vypustit city ven.

Každopádně se ale lidé typu ESTP potřebují dívat hlavně do budoucna, na to dobré, co je čeká, aby se mohli posunout dál

ISFP

ISFP jsou introverti a své emoce si potřebují zpracovat sami. Nejlépe se jim to daří, pokud mají u sebe někoho velmi blízkého. Své pocity si potřebují utřídit sami uvnitř a vyrovnat se svým zármutkem. Jsou hodně citliví a starostliví, proto je jejich prožívání nesmírně hluboké. Je důležité, aby mohli truchlit v otevřeném a akceptujícím prostředí, lidé typu ISFP nesnáší pocit, že je ostatní soudí. Pak se nemůžou otevřít. Pokud ale u sebe mají někoho, komu mohou plně důvěřovat, sami budou mít potřebu dát před tímto člověkem průchod své bolesti. Hodně jim pomůže, když někomu, komu na nich záleží, dovolí, aby jim pomohl. Když cítí takovou lásku a podporu, pomůže jim to uvědomit si, že všechno bude v pořádku. Osoby typu ISFP  potřebují kolem sebe mít lidi a věci, které mají rádi a snaží se nacházet pozitivní stránky všeho, co se přihodilo.

 

ESFP

Pro osoby typu ESFP je nejlepší, mohou-li být během procesu truchlení obklopeni svými nejbližšími. Potřebují mluvit o tom, co je trápí a nebýt umlčováni. Musí vyjádřit, co je bolí a otevřeně o tom mluvit s ostatními. To, že se na své blízké mohou spolehnout, že od nich dostanou podporu a pomoc, jim nesmírně pomáhá. Jakmile jim je umožněno své emoce svobodně vyjádřit, sami zjistí, že potřebují přijít na jiné myšlenky. Dělat věci, které mají rádi, s lidmi, na kterých jim záleží, jim pomůže se soustředit na to dobré v životě. Potřebují kolem sebe lidi, kteří jim ukážou to dobré, co truchlení přináší a pomohou jim zpracovat to, co cítí. Zůstávat ve smutku příliš dlouho není pro ESFP dobré, nejdřív ale potřebují přijmout svou bolest, aby se mohli pohnout dál.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  • Pinterest - Bílý kruh
  • Facebook - White Circle
  • LinkedIn - White Circle

Na Baranovci 30

Ostrava

Telefon

777 679 157