Aktualizace: 3. říj 2020
Včera mi na závěr našeho setkání klientka řekla, že se jí líbí, jak ta sezení vedu. ❤️ Bylo příjemné to slyšet. Fakt příjemné. Vlastně mě to až překvapilo.
Kdysi jsem si z jednoho školení odnesla poučku, abych se snažila vždycky najít něco, za co klienta pochválit. Dělali jsme tam i nácvik nějaké jiné techniky, tak jsem to zkusila a svého "pokusného kolegu" přitom pochválila. Za něco, co mi připadalo jako strašná blbost. Bylo až trapné ho za to chválit, ale říkala jsem si, že z pokusných důvodů tam tu pochvalu strčím. "Vážně? Ty jsi vyrazil do obchodu a koupil sis kabát? To je skvělé!" A pak jsem koukala. Úplně mi vyrostl před očima, jak byl rád. Tak jsem se té poučky chytila a snažím se chválit.
Chválení mi jde, máme to v rodině. Moje maminka umí chválit jako bůh. Tak jsem to začala dělat taky. Hlavně v práci, ale někdy jenom tak. Všímám si lidí, o kterých mám pocit, že by to potřebovali slyšet. A za něco je pochválím. Ono se něco najde, stačí se jenom pořádně podívat. Rostou mi pak před očima.
No a včera jsem to zažila z té druhé strany, když jsem pochvalu slyšela já. Vážně mě moc potěšilo, když někdo ocenil něco, co je přece samozřejmost a je to podstata mé práce, ale bylo milé to slyšet. Tak za to moc děkuju.
PS. Zatímco jsem psala tyhle řádky, vzpomněla jsem si, že musím svému dospívajícímu dítěti pochválit účes.